|
|
O slovníkových transmisích
Černá, Alena M.
Daniel Adam z Veleslavína (1546–1599) je oprávněně považován za zakladatele českého slovníkářství, na jehož práci navázaly další generace a jehož čeština se stala vzorem pro období národního obrození. Příspěvek je věnován několika metaforickým lexikálním jednotkám, které poprvé Veleslavín užil ve svých slovnících (zejména ve slovníku Nomenclator quadrilinguis z roku 1598) – vlčkové = vítr, koťata = jehnědy, vinný molek = opilec, pekařova duše = póry ve skývě chleba. Tyto metafory, které v humanistickém jazyce bez pochyby existovaly, byly převzaty do novějších lexikálních děl (od V. J. Rosy až k Příručnímu slovníku jazyka českého), tento fakt přispívá k poznání lexikografické metody minulých období. Zároveň vyvstává otázka, zda tyto metafory skutečně přetrvávaly v živé češtině, nebo zda se pouze vyskytují v daných slovnících jako odraz lexikografické práce vlivného humanistického učence. Při analýze popisujeme rovněž změny, které zasáhly formu a význam metafor, případně i nové lexikální jednotky, které tyto metafory nahradily či doplnily.
|
host ::
RSS.